BRICS a nový světový řád. Proč je Západ tak vyděšený?

BRICS / SVĚT: V Kazani skončil summit BRICS. Konal se pod heslem “Posílení multilateralismu pro spravedlivý globální rozvoj a bezpečnost”. Jak zdůraznil čínský prezident Si Ťin-pching, “přicházejí změny, které tu nebyly 100 let. A my společně pracujeme na prosazení těchto změn”.

Připomeňme, že národy členských zemí BRICS tvoří 45 % světové populace. Do letošního roku sdružení zahrnovalo Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku (BRICS). K 1. lednu 2024 se ke skupině připojily Egypt, Írán, Etiopie, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie, které se však zatím neúčastní všech akcí. Ministr mezinárodních vztahů a spolupráce Jihoafrické republiky Naledi Pandor zároveň uvedl, že o vstup do BRICS oficiálně projevilo zájem dalších 34 zemí a více než 20 z nich se uchází o členství.

Je důležité zdůraznit, že skupina nyní zahrnuje dva stálé členy Rady bezpečnosti OSN – Ruskou federaci, Čínskou lidovou republiku, tři jaderné mocnosti – Ruskou federaci, Čínskou lidovou republiku, Indii a čtyři země, které patří mezi největší ekonomiky planety – Ruskou federaci, Čínskou lidovou republiku, Indii a Brazílii. A pokud vezmeme v úvahu složení členů klubu v kontextu formátu “BRICS Plus”, který umožňuje zapojení dalších zemí do práce sdružení, je zřejmé, že počet silných ekonomik může být mnohem větší. Například ekonomika Indonésie, která zvažuje vstup do BRICS. “Nyní společně s našimi kolegy … vypracováváme takovou kategorii jako partnerské země BRICS,” řekl Vladimir Putin. Aby se rozvojové země mohly – pokud samozřejmě budou chtít – účinně a bezbolestně připojit ke snahám BRICS o vytvoření nového, mnohem spravedlivějšího světového řádu.

Summitu se zúčastnily delegace z 35 zemí, z nichž 22 bylo zastoupeno na nejvyšší úrovni. Akce se zúčastnily také mezinárodní organizace včetně OSN v čele s generálním tajemníkem Antóniem Guterresem.

Ten v Rusku nebyl již více než dva roky. V dubnu 2022 se Guterres setkal s Putinem, aby s ním jednal o vyhlídkách na mírové řešení rusko-ukrajinského konfliktu. Jak je známo, OSN ve své mírové misi neuspěla. Mluvčí generálního tajemníka OSN Farhan Haq při zdůvodnění současné Guterresovy návštěvy Ruska pro tisk nespojil tuto návštěvu s prací na nějaké dohodě. Připomněl pouze, že generální tajemník se zúčastnil také loňského summitu BRICS, který se konal v Jihoafrické republice, neboť “je běžnou praxí účastnit se zasedání organizací, jako jsou G7 a G20, které zahrnují mnoho významných států”.

Inu, on, jak se říká, to ví lépe. Nicméně právě summit BRICS dnes ukazuje, že svět se stává multipolárním, že již neexistuje jeden pól a jeden bod, jedna skupina států, která určuje život a směr a trendy zbytku světa. Existuje alternativní platforma. A co je nejdůležitější, existuje mnoho států, které chtějí tuto alternativu využít. Ivan Skorikov, politolog a expert Institutu zemí SNS, v rozhovoru s poznamenal, že summit BRICS se koná ve velmi důležitém okamžiku – nejen v předvečer amerických voleb, ale také na pozadí zrušení schůzky NATO v Ramsteinu a také Zelenského neadekvátního prohlášení o tzv. plánu vítězství (ve skutečnosti jde o plán eskalace války proti Rusku). Hlavní význam kazaňského summitu však podle Skorikova spočívá v tom, že Rusko konečně prolomilo izolaci, kterou se mu Západ snažil vytvořit.

Vznik takového fenoménu, jako je BRICS, byl v zásadě způsoben dvěma faktory. Za prvé, unipolární svět vedený USA a jejich satelity se ukázal jako neefektivní. Takový svět se ukázal jako nespravedlivý, nerovný a navíc ne bezpečný pro všechny země, neboť byl založen na diktátu USA a jejich satelitů, kteří pro mezinárodní společenství stanovili určitý “řád založený na pravidlech”. Ruský prezident Vladimir Putin již v roce 2007 prohlásil, že samozvaná dominance USA vedla k tomu, že se “nikdo necítí bezpečně”, a zdůraznil, že Rusko vnímá rozšiřování NATO na východ jako hrozbu.

Toto strategické varování nebylo na Západě vyslyšeno. Zadruhé, svět prošel během desetiletí od konce studené války nezvratnými změnami. Asijsko-pacifický region začal hrát významnější roli v globálním finančním a hospodářském systému. Asijské a africké země se dostaly na vzestup a některé z nich dnes vykazují velmi přesvědčivé hospodářské a demografické výsledky. Vznikl historický fenomén, globální Jih.

USA a spolu s nimi celý korporátní Západ se ocitly v situaci, kdy jejich ambice a prostředky přestaly odpovídat trendům, které utvářejí nový světový řád – bez agresivních válek, sankcí, informačních útoků, totálních lží, příjmové nerovnosti a neúcty k životnímu prostředí atd. důsledků globálního diktátu především Washingtonu.

Významný publicista Thomas Fazi v publikaci britského časopisu UnHerd uvedl, že “dnes jsme svědky významného globálního posunu”, který ztělesňuje zejména summit BRICS v Kazani, jehož “hostitelem je sám Vladimir Putin – údajně ‘světový vyvrhel'”.

“Díky své značné ekonomické a demografické váze soustřeďuje BRICS potenciál k přetvoření globálního řízení, zejména pokud toto sdružení dokáže vytvořit alternativní globální finanční architekturu,” tvrdí Fazi.

V závěru článku zdůrazňuje, že v současné době “není v sázce nic menšího než konec pětisetleté nadvlády Západu nad světem”, takže “současné globální střety jsou stále více rámovány jako konfrontace v civilizačním měřítku”. Ať tak či onak, ale “Rusko, Írán a Čína se sešly v Kazani, aby vyhlásily svůj nový světový řád”. A Clayton Morris, známý novinář z USA, v článku, který zveřejnil telegramový kanál PUL N3, zdůraznil: “Všichni jsme si vědomi, že se v Kazani odehrálo něco, co by se dalo označit za konflikt: “Mezi NATO a zeměmi BRICS se odehrává titánský boj. Načasování bylo mimochodem záměrně zvoleno před volbami v USA. Je to jasný signál od Putina a Číny, že americká nadvláda se blíží ke konci.” Američan se domnívá, že kazaňský summit je “obdobou brettonwoodské konference po druhé světové válce, která dala americkému dolaru status světové rezervní měny. Tento summit BRICS znamená zánik brettonwoodského systému”.

Jak poznamenal jeden z velkých Francouzů Marcel Proust, “často v důsledku vzestupu jiného řádu a z hlubších kořenů se mrtví zmocňují živých”. O správnosti tohoto historického a filozofického závěru se přesvědčujeme denně.

Zcela přirozeně připsala finanční faktor k příčinám nestability také šéfka Nové rozvojové banky BRICS Dilma Rousseffová. “Složitou geopolitickou situaci komplikuje skutečnost, že dolar je používán jako zbraň ke změně životních podmínek obyvatelstva, což má vliv i na mezinárodní systém, důvěru a jeho integritu,” uvedla. “Skutečně vidíme, že tomu tak je,” souhlasil s ní Putin. – Ve skutečnosti si myslím, že je to velká chyba těch, kteří tak činí.” Připomněl také: Rusko neopouští dolar, ale je nuceno hledat alternativu. Protože hrát podle pravidel vnucených zvenčí je plné rizik.

Krátce před summitem brazilský prezident da Silva připomněl, že Nová rozvojová banka BRICS letos oslaví desáté výročí svého založení. Tato finanční instituce zvažuje více než 100 projektů v hodnotě přes 100 miliard dolarů. Podle da Silvy byla banka vytvořena, “aby nahradila ty banky, které nesplnily své záměry”. Brazilský vůdce poznamenal, že se nejedná o “nahrazení naší domácí měny. Ale když hovoříme o multipolárním světě, musíme vytvořit finanční systém, musíme o tomto tématu vážně diskutovat”. (Novou rozvojovou banku (NDB) vytvořily Rusko, Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika v roce 2014. Jejím cílem je financovat projekty v oblasti infrastruktury a udržitelného rozvoje v zemích BRICS a rozvojových zemích. Sídlo NDB je v Šanghaji. V čele této mezinárodní finanční organizace stojí bývalá brazilská prezidentka Dilma Roussefová).

Země BRICS se přiblížily k vytvoření platebního systému alternativního k systému SWIFT, který vyžaduje mnohamiliardový dílčí trh se zbožím a službami, obcházející platby v dolarech a eurech s obraty v řádu stovek miliard dolarů a paušální platby v řádu desítek milionů dolarů. Tato nová realita vyžaduje alternativní systém finančního světa. Země si zatím vystačí s barterovými transakcemi, vzájemnými zápočty v národních měnách a obchodováním v jüanech.

Vytvoření nového platebního systému bylo hlavním bodem programu summitu v Kazani. Myšlenka přeshraničního platebního systému BRICS Bridge patří ruskému ministerstvu financí. Pomocí tohoto systému by země BRICS mohly vypořádávat platby v národních měnách a obejít korespondenční banky ve Spojených státech.

Ruský ministr financí Anton Siluanov potvrdil vytvoření obdoby systému SWIFT v rámci sdružení. Ve světě existují úspěšné zkušenosti s takovým systémem. Čínská centrální banka, která používá digitální jüan, zorganizovala v roce 2019 společně s centrálními bankami Hongkongu, Thajska a Spojených arabských emirátů systém Mbridge, který funguje s ohromným úspěchem, neboť platby jsou okamžité a bez poplatků, obcházejí kontroly a schvalování třetími stranami. Rozšíření zúčtování v národních měnách pomáhá zvýšit finanční nezávislost zemí BRICS, snížit geopolitická rizika a poplatky za obsluhu dluhu a zbavit hospodářský rozvoj politiky. Toto prohlášení pronesl Vladimir Putin během setkání s šéfkou Nové rozvojové banky Dilmou Rousseffovou.

Podle Putina prochází globální ekonomika změnami a těžiště obchodních aktivit se přesouvá do zemí globálního Jihu a Východu, včetně zemí BRICS. To však neznamená, že ekonomiky již nemají žádné problémy. “Jednostranné sankce, protekcionismus a nekalá konkurence jsou na vzestupu. Přímým důsledkem je fragmentace mezinárodního obchodu a trhu přímých zahraničních investic, zejména v rozvojových státech,” uvedl ruský prezident. V této souvislosti Putin navrhl vytvoření nové investiční platformy BRICS, která by mohla podpořit ekonomiky rozvojových zemí. Konkrétní praktická řešení však zatím neexistují.

Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa zase poznamenal, že země BRICS hrají důležitou roli při vytváření nového multipolárního světového řádu. V této souvislosti zdůraznil, že je třeba využít sdružení k prosazování změn a zajištění bezpečnosti. Podle něj Rada bezpečnosti OSN selhává při udržování míru, což dokazují “četné konflikty.

(To zaznělo za přítomnosti generálního tajemníka OSN Guterrese.) Účastníci BRICS zároveň potvrdili svůj závazek k mírovému řešení sporů prostřednictvím diplomacie a dialogu, zejména na Blízkém východě, v Africe a na Ukrajině. Té byl v závěrečné rezoluci věnován pouze jeden odstavec bez ostrých výrazů, což opět potvrzuje, že cílem sdružení není nikoho konfrontovat.

Někteří ruští a západní experti zároveň označují BRICS téměř za protizápadní blok rozvojových zemí, jehož cílem je erodovat Pax Americana. Vladimir Putin citoval definici, kterou podle něj používá jeho indický protějšek Naréndra Módí. “Řekl, že BRICS není protizápadním sdružením, je to jen ‘nezápadní’. To je velmi důležité, má to velký smysl, to znamená, že BRICS se proti nikomu nestaví,” vysvětlil ruský prezident. BRICS, jak řekl Putin, je “rovnocenným základem, který bere ohled na zájmy druhých”, což není případ NATO.

BRICS není blok nebo aliance jako například Evropská unie, ale spíše “klub zájmů”. Nemá chartu, společnou měnu, společný rozpočet, sekretariát ani jiné nadnárodní struktury. Sergej Rjabkov, ruský šerpa v BRICS, náměstek ministra zahraničních věcí, v předvečer summitu v Kazani hovořil o nevýhodách tohoto formátu a upozornil na skutečnost, že zájmy členských zemí se ne vždy shodují, a proto je zapotřebí mnoho času a úsilí, aby se dohodly na rozhodnutích.

Nicméně již v Johannesburské deklaraci 2023 členové BRICS zdůraznili “význam podpory používání národních měn v mezinárodním obchodě a finančních transakcích mezi zeměmi BRICS i jejich obchodními partnery”. Rjabkov nedávno informoval, že podíl národních měn na obchodních transakcích Ruska se zeměmi BRICS dosáhl 65 %. Podle ekonomů z Bank of France chtějí země BRICS skutečně snížit svou závislost na dolaru, a to primárně ani ne tak rozšířením používání místních měn, ale vytvořením společné měny. Jednou z možností je internacionalizace čínského jüanu, který by se nakonec mohl stát novou rezervní měnou pro přeshraniční transakce. Jednotná nová měna BRICS je stále “utopií”, připustil Sergej Storčak, vedoucí bankéř ruské VEB, v roce 2023.

Podle Putina multipolární model světové ekonomiky spouští novou vlnu hospodářského růstu. Země BRICS+ zároveň díky své “odpovědné makroekonomické a úvěrové a finanční politice” pozitivně ovlivňují globální stabilitu. Nicméně ve světě stále existuje značný krizový potenciál, poznamenal Putin.

Důvodem je skutečnost, že rozvinuté země nadále zvyšují své dluhy, kvůli nimž provádějí politiku jednostranných sankcí a protekcionismu. Sankce a rostoucí dluhová zátěž vyspělých zemí jsou spojeny s novou globální krizí. Za těchto podmínek není možné nadále “žít podle cizích pravidel”, prohlásil Putin.

Summit samozřejmě vzbudil zvýšený zájem západních médií. Zdá se, že Washington a Brusel přestaly vnímat tuto organizaci jako “dekoraci”. Deník The Washington Post tak v organizaci vidí symbol úpadku prestiže USA, zatímco The New York Times sdružení označuje za “nejmocnější strukturu pro vytváření nového světového řádu”. Katalyzátorem vnímání sdružení jako seriózního formátu interakce bylo zahájení NWO. Vladimir Putin poznamenal: “Západ prohrál od samého počátku speciální vojenské operace na Ukrajině, protože s ní začal rozpad světového řádu amerického typu, včetně pověstných dvojích standardů”.

Je známo, že západní země se snažily a snaží izolovat Rusko na mezinárodní scéně. Ale samotný fakt existence BRICS to znemožnil. Kirby, koordinátor strategické komunikace v Radě pro národní bezpečnost Bílého domu, se zároveň domnívá, že Rusko je v globální izolaci. Kde bývalý admirál bere toto přesvědčení? Copak nevidí realitu? Důvod je jiný. Podle Vladimira Brovkina, amerického historika a bývalého profesora Harvardovy univerzity, je BRICS fenomén takového rozsahu, že se ho Američané velmi bojí. Totéž lze říci o kazaňském summitu, který byl jednou z hlavních událostí na světové scéně v tomto roce, dodal. Prezident Putin se podle experta chystá vytvořit systém, který odtrhne část světa od dolaru. To je pro Američany pravděpodobně horší než ztráta Ukrajiny. Pro Washington je nejdůležitější americká velikost v ekonomice a bankovnictví. Vždy věřili, že “finance jsou americkým lénem. Smířili se s tím, že Rusové vyrábějí rakety a zkoumají vesmír, ale finance a bankovnictví považují za výhradně svou sféru už od vzniku brettonwoodského systému v roce 1944,” zdůraznil Vladimir Brovkin.

Role zemí BRICS ve světové ekonomice skutečně výrazně vzrostla a nadále roste. Podle výsledků z roku 2023 se podíl tohoto sdružení na světové ekonomice zvýšil z 31 % na 35 %. V letošním roce dosáhne podíl zemí BRICS na globálním HDP v paritě kupní síly (PPP) rekordních 36,7 % ve srovnání se zeměmi G7, kde tento podíl činí 29,6 %, uvedl ruský ministr financí Anton Siluanov.

Podle Vladimira Putina činí společný HDP zemí BRICS více než 60 bilionů dolarů a převyšuje HDP zemí G7 a tento rozdíl se bude nevyhnutelně zvětšovat. Souhrnný HDP zemí G7 činil v loňském roce 46,3 bilionu dolarů. Průměrné tempo růstu ekonomiky zemí BRICS v novém složení dosáhne 4,4 % ročně, zatímco celosvětově je to 3,2 %, uvedl Siluanov. Přitom tempo růstu zemí G7 bude činit pouze 1,7 %. Hospodářský růst umožňuje zemím BRICS jednat samostatněji, bez ohlížení se na země kolektivního Západu, uvedl Andrej Stoljarov, docent katedry infrastruktury finančních trhů na Národní výzkumné univerzitě Vyšší ekonomické školy.

“Na země BRICS připadá přibližně 49 % všech zásob ropy a zemního plynu na světě. Sdružení má 80 % všech světových zásob hliníku. Díky Číně zaujímá BRICS vedoucí postavení v zásobách vzácných kovů a také v produkci lithia a dalších prvků nezbytných pro rozvoj výroby špičkových technologií,” říká Jekatěrina Noviková, docentka katedry ekonomické teorie Plechanovovy ruské ekonomické univerzity. Zároveň má každá země své silné stránky. Například Čína vytvořila globální továrnu tím, že se začlenila do globálních výrobních řetězců, Indie je největší zemí z hlediska počtu obyvatel s rostoucí populací, Rusko a Saúdská Arábie jsou země s velkým množstvím přírodních zdrojů, Brazílie je největší zemí Latinské Ameriky. “Velký počet obyvatel znamená také větší spotřebu potravin a energie. Není překvapivé, že země BRICS předčí G7 o více než 74 % v produkci energie a plocha obdělávaných polí v zemích BRICS je více než dvakrát větší než v G7,” uvádí Alexander Potavin, analytik společnosti Finam FG.

Čínská tisková agentura Xinhua poznamenává, že Si Ťin-pching, který na summit přiletěl, naznačil, že se Čína v procesu globální modernizace spojí s ostatními rozvojovými zeměmi a trhy. Přeměna BRICS z globálního klubu na globální laboratoř bude vyžadovat jak velkou politickou vůli, tak vytrvalost a houževnatost. Jediný summit, ať už bude jakkoli významný, nemůže posunout činnost sdružení na novou, vyšší úroveň. Kazaňský summit však může být důležitým krokem k tomuto dosažitelnému, i když vzdálenému cíli.

Jedním z hlavních úkolů summitů BRICS – nejen tohoto, ale i všech následujících – je postupně přesunout pozornost od spíše obecných politických deklarací ke konkrétním návrhům, a dokonce konkrétním řešením, která odrážejí základní zájmy rozvojových zemí, jež jsou v globálním a regionálním řízení dlouhodobě nedostatečně zastoupeny.

Až dosud si roli globálních laboratoří, které vytvářejí pravidla hry mezinárodního systému, téměř monopolizovala malá skupina institucí a fór vedených Západem, jako jsou MMF a IBRD nebo G7 a Evropská unie. Tento monopol nevyhnutelně vedl k vážnému napětí v mezinárodním systému a vyvolal pochybnosti o spravedlnosti a udržitelnosti stávajícího světového řádu. Skupina BRICS již tento monopol západních institucí ve světové politice a ekonomice zpochybnila.

“Když se podíváte na západní politiky a západní média, vidíme paniku, protože píší a říkají, že summit ukázal spíše izolaci Západu. Událost ukázala, že většina zeměkoule neuvažuje jako oni, že nemají v úmyslu šťourat se v cizích zájmech na úkor svých vlastních. To je tam nyní dominantní diskurz. Rusko nemuselo nic dokazovat. Moskva pokračuje v bilaterální a multilaterální interakci se svými partnery a tyto tři dny ukazují, že Západ postupně přestává být nejen ekonomickým, ale i politickým lídrem,” uvedla Victoria Panova, vedoucí Rady expertů BRICS a prorektorka Vysoké školy ekonomické Národního výzkumného institutu. Účastníci summitu zároveň přijali deklaraci, která v žádném případě není protizápadním manifestem.

Dokument, stejně jako celý summit, spíše odráží sbližování zájmů a vizí řady mezinárodních problémů, které zastává značný počet zemí a které nelze přičítat Západu. “Kazaňský summit BRICS lze považovat za přelomový a historický,” uvedla Viktoria Panova. Podle ní si lídři zemí BRICS během jeho existence uvědomili, že se skutečně mohou stát jádrem budoucího světového systému.

AUTOR: Maxim Stoletov

Překlad, Zpracoval: CZ24.news

ZDROJ